Účinkující 2023

L’Etoile de l’Avenir

Taneční skupina L’Etoile de l’Avenir byla založena v roce 1906 jako jedna z nejstarších skupin v Arles, městě ležícím na jihu Francie.

Ve svém repertoáru se zaměřuje na oblast Provensálska. Pro provensálský folklor jsou charakteristické lidové tance, jako je farandole, nebo barevné kroje. Mnoho tanců je inspirováno příchodem námořníků do Provencie. Skupinu při vystoupeních doprovází na tradiční nástroje – tamburínu či galoubet.

Francouzský soubor nás přenese na jih Evropy!

Compañía de Expresiones Culturales Costarricenses

Compañía de Expresiones Culturales Costarricenses pochází z hlavního města San José v Kostarice. Soubor byl založen v roce 2015 a momentálně čítá okolo 70 členů.

Ve svém repertoáru se zaměřuje na například na regiony Puntarenas, Limón, San José nebo Guanacaste. Každý region se odlišuje vlastními kostýmy, které vyjadřují specifické vlastnosti dané provincie či oblasti.

Folklorní soubor Topľan

Folklorní soubor Topľan pochází z města Giraltovce. Svůj název získal podle řeky, která městem protéká. V rámci zachování tradic soubor každoročně pořádá fašanky, velikonoční oblévačku, stavění máje a také vlastní folklorní festival.

V současnosti má soubor 35 členů taneční i hudební složky. Jejich program tvoří temperamentní tance z regionů Šariš a Zemplín, ty obohacují o rusnácké tance a zpěvy. V jejich repertoáru nechybí ani temperamentní čardáš či verbuňk.

Folklor bez hranic Ostrava. Folklor východního Slovenska na festival přiveze FS Topľan.

Beijing Gaowa Dance Troupe

Pekingský soubor Beijing Gaowa Dance Troupe z Číny byl založen v roce 2003 v Pekingu. Momentálně čítá až 60 členů a každý rok se účastní vystoupení a festivalů nejen doma, ale také v zahraničí.

V repertoáru souboru najdeme především etnické tance – mongolský, Xinjiang, tibetský a mnohé další. Pro každou oblast své země oblékají tanečníci jiné, tématické kroje a róby.

Zespół Pieśni i Tańca Olza

Soubor Zespół Pieśni i Tańca Olza pochází z Českého Těšína a působí pod místní skupinou Polského kulturně-osvětového svazu. Historie Olzy sahá až do roku 1953 a je pojmenovaný podle tamní hraniční řeky.

S ohledem na místo svého působení soubor Olza, kromě domácího folkloru těšínského Slezska, představuje i folklor český (tance z oblasti Chodska, Valašska) a slovenský (tance z oblasti Šariše, východního Slovenska či Zemplínu).

Folklorní soubor Mateník

Jméno lidového tance ve střídavém tříčtvrtečním a dvoučtvrtečním taktu přijal do svého názvu pražský Folklorní soubor Mateník. Ten v roce 1991 založila choreografka Petra Tužilová.

Soubor se věnuje širokému spektru etnografických oblastí Čech, Moravy i Slovenska. Od svého založení navštívil řadu domácích i zahraničních festivalů a sám se podílí na pořádání folklorního festivalu Jižní Město.

Soubor lidových písní a tanců Hlubina

Soubor lidových písní a tanců Hlubina patří mezi nejstarší taneční soubory v České republice. Vznikl v Ostravě roku 1947 pod vedením Zdeny Kyselé, která se věnovala studiu slezského folkloru. Jméno soubor dostal podle názvu dnes již zaniklé šachty a kulturního domu, kde působil až do roku 1990.

Ve svém programu Hlubina vychází z materiálů Slezska a Lašska, barokních tanců a tradičně se jako jeden z mála kolektivů v Česku zaměřuje na havířské prostředí. Vrchol repertoáru tvoří choreografické zpracování Lašských tanců Leoše Janáčka.

ostrava festival Folklor bez hranic Ostrava

Slezský soubor Heleny Salichové

Slezský soubor Heleny Salichové působící při VŠB-TUO byl založen v roce 1977 etnografkou Hanou Podešvovou a učitelkou Annou Buroňovou pod názvem Satina.

Pod stávajícím názvem vystupuje od roku 1982 a hlásí se jím ke jménu akademické malířky Heleny Salichové, sběratelky lidového umění Opavského Slezska, folklorní oblasti, které se soubor ve své práci věnuje. Každoročně pořádají Slezský bál, Vynášení Mařeny a podzimní slavnost Třebovický koláč, jejíž 19. ročník je připraven na září 2023.

Ševčík – Moravský folklorní soubor

Historie MFS Ševčík sahá až do roku 1950, kdy byl založen jako mládežnický soubor, a záhy přijal jméno Ladislava Ševčíka, na něž odkazuje dodnes.

V současnosti soubor působí při Domu kultury Akord v Ostravě-Zábřehu a ve svém repertoáru ‚ zpracovává tance a písně z celé oblasti Moravského Valašska, zvláště pak z jeho jižní části. Soubor na vystoupeních doprovází Cimbálová muzika Úsměv.

Folklorní soubor Morava

Folklorní soubor Morava byl založen v roce 1999 choreografkou, tanečnicí a zpěvačkou Hankou Herberkovou, která dlouhá léta předtím vedla folklorní soubor Ševčík. Od svého vzniku se soubor zabývá valašskou tematikou, zejména jižním Valašskem.

V roce 2009 přidal soubor do svého repertoáru také oblast Lašska, a to v podobě nových nahrávek, krojů, halekaček, písní a tanců. V tomto roce vznikla při souboru nově dětská složka – Malá Morava. Tehdy se také začala formovat vlastní cimbálová muzika.

Folklorní soubor Slezan

Folklorní soubor Slezan z Českého Těšína od roku 1955 seznamuje veřejnost s lidovou kulturou jihovýchodní části Slezska, tedy historického Těšínska, kraje od Bohumína po hranice se Slovenskem a na západě od Frýdku po Bielsko na východě.

Je to svérázný kraj se svérázným bohatým folklorem, plným napětí a utajované krásy. Obsah lidové kultury této oblasti vyjadřuje soubor nejen prezentováním lidových písní, tanců a tradic, ale také péčí, kterou věnoval rekonstrukci jednotlivých krojových typů charakteristických pro Těšínsko.

Národopisný soubor Bejatka

Národopisný soubor Bejatka vznikl v sedmdesátých letech ve Štítině na Opavsku. Ve svých písních, vyprávěních i tancích reprezentuje soubor opavský folklor a jeho nářečí. Čerpá především z odkazu rodačky z Kravař – Dvořiska, spisovatelky a sběratelky Ludmily Hořké.

Slezský folklórní soubor Opavica

Původní soubor Opavica založila v roce 1952 Marie Bohušová, učitelka hudby v Ostravě-Svinově. Udělala tak z iniciativy mládeže, která ji požádala o pomoc při přípravě vystoupení na místních dožínkách.

K tanci a choreografiím se Opavica vrátila v roce 2019 a na vystoupeních ji dnes doprovází Jistebnická desítka pod vedením Ladislava Mariáše.

Romské soubory Bachtale čhave a Apsora

Taneční soubor Bachtale čhave (česky Šťastné děti) z Nízkoprahového centra pro děti a mládež Liščina funguje od roku 2000 v rámci neziskové organizace Vzájemné soužití.

Romský soubor Apsora (česky Slzy) vznikl v roce 2015 v rámci neziskové organizace Vzájemné soužití – Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Hrušově.

Soubory se zaměřují na tradiční romské tance, ty vyjadřují především vášeň a temperament, tak jak to u balkánských tanců bývá. Tanečníci vystupují v tradičních romských krojích, které jsou bohatě zdobené.

Dětský folklorní soubor Hlubinka

Folklorní soubor Hlubinka působí při Lidové konzervatoři a Múzické škole v Ostravě-Přívoze, od roku 2022 pod vedením Barbory Vlčkové. Děti se v Hlubince zaměřují se na zpracování lidových her, zvykoslovného, tanečního a písňového materiálu severovýchodní Moravy – folklorních regionů Slezska a Lašska.

Při vystoupeních tanečníky doprovází Cimbálová muzika Hlubinka.

Dětský folklorní soubor Krasničanek

Krasničanek byl založen v roce 1999 pod Základní uměleckou školou Heleny Salichové ve spolupráci se Základní školou v Krásném Poli. Děti se v souboru zaměřují na tance z regionu Opavského Slezska, který prezentují formou tanečních pásem.

Dětský soubor je dnes pouze dívčí a úzce spolupracuje s dětmi z MŠ Krásné Pole, které mohou při školce navštěvovat kroužek lidového tance. K tanci je v posledních letech doprovází CM Grut z Háje ve Slezsku.

festival Ostrava Folklor bez hranic Ostrava

Dětský soubor Heleny Salichové

Dětský soubor Heleny Salichové vznikl v roce 1985 jako nedílná součást dospělého souboru – Slezského souboru Heleny Salichové. Jeho kolektiv tvoří přes 40 dětí od 4 do 15 let pod vedením Silvie Smějové.

Soubor zpracovává taneční a hudební folklor Opavského Slezska. Zvláště pak bývalých i současných vesnic: Svinov, Třebovice, Poruba, Klimkovice, Krásné Pole, Kyjovice.

Dětský folklorní soubor Malý Ševčík

Folklorní soubor Malý Ševčík je dětskou složkou Moravského folklorního souboru Ševčík. Skupina byla založena v roce 2021 a od té doby si Ševčík přímo vychovává své malé tanečnice a tanečníky, kteří pak míří přes přípravku do dospělé složky souboru.

Ve svém repertoáru Ševčík zpracovává tance a písně z oblasti Valašska, zvláště pak z jižní části – Valašskoklobucka.

Dětský folklorní soubor Holúbek

DFS Holúbek zpracovává tance, písně a zvykosloví z oblasti nížinného Lašska, Valašsko-lašského pomezí, Valašska a Slezska.

Soubor dnes funguje pod uměleckým vedením Kristýny Mílkové Pavlíkové a kromě účasti na akcích folklorního charakteru v Česku se soubor prezentuje také v zahraničí.

Cimbálová muzika Čelaď

Cimbálová muzika Čelaď je mladá cimbálová muzika zpracovávající především slovenský folklor. Společným jmenovatelem jejich muziky je Ostrava, ve které její členové studují nebo z ní pochází.

Muzikanti z Čeladi se potkávali na folklorních akcích a ihned si padli do noty. Po několika neformálních hraních se rozhodli počátkem roku 2023 založit vlastní cimbálovou muziku.

Cimbálová muzika Úsměv

Cimbálová muzika Úsměv je sehrané uskupení mladých a nadšených muzikantů, kteří spolu hrají, s menšími obměnami, již od roku 2009. Muzika hraje lidové písně především z regionů Moravy a Slovenska nebo například Maďarska.

Od roku 2011 muzika aktivně spolupracuje s Moravským folklorním souborem Ševčík. Uměleckým vedoucím a zároveň primášem muziky je Martin Zálesný.